Luke 7

Yesuŋe hoŋ bawa âlâ heŋgeŋguop.

(Mataio 8:5-13)

1Yesuŋe den yawu ekyongom yapâ pilâyekmâ Kapanaum kapiân ariop. 2Kapanaum kapiân ariop sâp yan Roma tembe lâu yeŋgât kunyeŋe âlâhât hoŋ bawaŋe mesek sâtŋan kinop. Yâhâ tembe lâu yaŋe ikŋe nanŋahât nâŋgâwaŋgimap yakât dopŋeâk hoŋ bawaŋe yakât nâŋgâwaŋgiop. 3Yakât otmâ “Yesu taka tap,” yawu sâŋetâ nâŋgâm tembe lâu yaŋe Yesuŋe ga hoŋ bawaŋe heŋgeŋguâkgât Yura yeŋgât papatolipyeŋe nombotŋe hâŋgânyongomu yâkâlen ariwi. 4Ari yuwu sâm ekuwi. “Roma tembe lâu yeŋgât kunyeŋe âlâ nengâlen biwiŋaŋe kepeimu nen orop mansain. Lok yuŋe ikŋe tewetsenŋaŋe lok puluhuyekmu nengât miti emetŋe ya tuhuningiwi. Yakât otmâ denŋe nâŋgâm ari tânguwuatgât naŋgain.” Yawu sâwi.

6Yawu sâm ekuŋetâ nâŋgâyiŋgimu orowâk ariwi. Ariŋetâ emet ya tâlâhumuâk otmu bukulipŋe hâŋgânyongomu Yesuhâlen ba yuwu sâm ekuwi. “O lok pato, bukunenŋe yuwu yap. 7“Nâ lok âlepŋe bia. Yakât gâŋe nâhât emelan gawuatgât ki naŋgan. mâtâwânâk kinmâ denâk sârâ hoŋ bawane yu âlepŋe otbuapgât naŋgan. 8Yâhâ nâ nineâmâ lok patonahât tem lâuwaŋgim yâkât amutgen manman. Gârâmâ patonaŋe nâ gurâ buku nombotŋe yeŋgât kunyeŋe sâm nihimu manman. Yakât otmâ nâŋe tembe lâulipne âlâ me âlâ yuken me yaken ariŋet sâmune âlepŋe nâhât tem lâunihim arimai. Me âi wuân me wuân tuhuŋet sâm âi yiŋgiman ya gurâ âiloŋgo tuhumai. Gâmâ lok pato. Yakât otmâ denâk sârâ âlepŋe otbuapgât naŋgan.” Yawu sâm den kalop ya bukulipŋaŋe Yesu ekuwi.

9Den yawu ekuŋetâ Yesuŋe nâŋgâmu ewe membe olop. Nâŋgâmu ewe membe otmu Isirae lohimbi betŋan sâwi ya yuwu sâm ekyongop. “Wâtne pato tatnihiap yakât nâŋgâm Roma lok yuŋe biwi yâhâp ki oap. Yakât yuwu naŋgan. Isirae yeŋgâlen gâtŋe âlâ me âlâŋe lok yuŋe oap yuwu âlâ ki otŋetâ yekman. Lok yuŋe nâhâlen biwiŋaŋe kepeim den katnihiap yu ekmune âiloŋgo oap.” Yawu sâm ekyongop. 10Yawu sâm ekyongomu tembe lâu bukulipŋaŋe purik sâm yapâ pilâyekmâ âwurem ari emelan yâhâm hoŋ bawa âlepŋe olop ya ekbi.

Yesuŋe lok âlâ mumuŋambâ mem yahalop.

11Yesuŋe hoŋ bawalipŋe meyekmâ kapi âlâ, kutŋe Nain sâm yan ariŋetâ lohimbi dondâhâlâkŋe betyeŋan sâŋetâ ariwi. 12Kapi ya hâumâk otŋetâ imbi kambut âlâhât nanŋe sihanâk muop ya hangune sâm bukulipŋaŋe gerelân katmâ lâum gewi. Yawu otmâ lohimbi tem pato betyeŋan sâŋetâ gewi. 13Otmu Kutdâŋe kambut ya ekmâ tepŋe nâŋgâm “Ki ise,” sâm ekuop. 14Yawu sâm ekum geret lâum gewi yan memu inâk kinbi. Inâk kinŋetâ lok sihan ya ekmâ yuwu sâm ekuop. “Yahatmâ kin.” 15Yawu sâm ekumu mumuŋambâ yahatmâ dendât otmu ekŋetâ sâtŋe bâleŋe olop. Otmu imbi kambut ya nanŋeit yetgât Yesuŋe “lohotŋan manset” sâm ekyotgop.

16Otmu lohimbi yan kinbiŋe ya ekŋetâ sâtŋe otmu Anitâ mepaem yuwu sâwi. “Anitâŋe ikŋe poropete âlâ hâŋgângumu taka hohetnenŋan mansap.” Yâhâ nombotŋaŋe yuwu sâwi. “Lok yuŋe tihitnenŋe otmâ manman âlepŋan katnenekmu mannomgât Anitâŋe hâŋgângumu taka mansap.” Yawu sâwi.

17Yesuŋe lok sihan ya mumuŋambâ mem yahalop yakât den pat ya lohimbiŋe sâm haok tuhuŋetâ kapi tipi tapi Yuraia hânân tatmâ arap ya ambolipŋe kerekŋe nâŋgâwi.

Yesuŋe Yoanehât sâop.

(Mataio 11:2-19)

18Yoane pâi emetŋan katŋetâ talop yâkâlen ari hoŋ bawalipŋaŋe Yesuŋe lohimbi heŋgemyongop yakât den pat ekuwi. 19Ekuŋetâ nâŋgâm hoŋ bawayâhâtŋe yâhâp den yuwu sâm ekyotgom Kutdâhâlen hâŋgânyotgomu ariowot. “Ari yuwu sâm âikuromawot. “Anitâŋe ikŋe hoŋ bawa hâŋgângumu ge tihitnenŋe otbuap sâmain ya gâ me? Me âlâhât mambotmâ mannom?”

20Yawu sâm ekyotgom hâŋgânyotgomu Yesuhâlen ari yuwu sâm ekuowot. “Yoaneŋe lohimbi toen mem katyekmapŋe yuwu sâm hâŋgânnotgomu takait. “Anitâŋe ikŋe hoŋ bawa hâŋgângumu ge tihitnenŋe otbuap sâmain ya gâ me? Me âlâhât mambotmâ mannom?” yawu yap.” Yawu sâowot.

21Otmu sâp yan Yesuŋe lohimbi kundat otbi ya dondâhâlâk heŋgemyongop. Otmu weke bâleŋaŋe lohimbi mâŋgâeyekbi ya watyekmu gaiakmâ ariwi. Otmu lohimbi senyeŋe bok sâsâŋe ya senyeŋan walipyongomu senyeŋe suk sâmu ekbi. 22Yawuhât Yesuŋe Yoanehât hoŋ bawayâhâtŋe ya yuwu sâm ekyotgop. “Yerâmâ ari kulem topŋe topŋe memune eksai yukât Yoane ekuromawot. Nâŋe senyeŋe bok sâsâŋe ya walipyongomune senyeŋe suk sâmu eksai. Otmu lok pareŋe manmai ya heŋgemyongomune târârâhâk bam gai. Otmu hâk bâle manmai ya gurâ heŋgemyongomune âlepŋe otmâ mansai. Otmu ândâpyeŋe bok sâsâŋe ya gurâ heŋgemyongomune ândâpyeŋe pâroŋ sâmu den naŋgai. Otmu nombotŋe bâlewi ya mumuŋambâ mem yahatyekmune mansai. Otmu kewilâyekŋetâ mansai ya nine den pat âlepŋe ekyongomune nâŋgâm biwiyeŋe heroŋe otmâ mansai.” Yawu sâm Yoane ekuromawot. 23Yakât âlâ sâwe. Yawu otyiŋgim mansan yakât otmâ lok âlâ me âlâŋe nâhât biwi nâŋgâm yâhâp ki otmai ya yeŋgât nâŋgâmune tepne heroŋe oap.” Yawu sâm ekyotgom hâŋgânyotgomu âwureowot.

24Hâŋgânyotgomu âwurem arimutâ Yesuŋe Yoanehât topŋe lohimbi yan kinbi ya yuwu sâm ekyongop. “Yoane lok ki manmaiângen ari manop ya lohimbiŋe ekne sâm yâkâlen ariwi. Otmu yakât den âlâen hâum sâwe. Siru pato pilâm âliwahap mem gâsuk gâsuk tuhumu ekmâ âlemai. 25Yawu olop ya ekne sâm ariwi me bia? Me lok âlâŋe hâk katipŋe sekŋe âlepŋe mânuŋakmâ manop ya ekne sâm ariwi me? Lok hâk katipŋe sekŋe âlepŋe mânuŋakmaiŋeâmâ lok kutdâ yeŋgât emelanâk tatmai. 26Yâhâ lok ki manmaiângen ki manmai. Yakât otmâ wuân bân ekne sâm yaken ariwi? Yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yoaneŋe Anitâhât den pat sâm tetem gaop ya nâŋgâne sâm ariwi. Yâhâ emelâk Anitâhât poropetelipŋaŋe yâkât den tâmbâlipyeŋe ekyongom manbi ya yeŋgât kunyeŋe pato oap. 27Yâkât nâŋgâm emelâk Anitâŋe den sâop ya yuwu tap. “Gâŋe nine topne sâm tetem ekyongorâ nâŋgâŋetgât nine hoŋ bawane hâŋgângumune kulet sâhihim mâtâp meŋgihiwuap.” Den yawu tap. Kulet sâop yamâ Yoane. 28Otmu yakât den yuwu sâmune nâŋgâŋet. Anitâŋe Yoane nep waŋmu miop yakât nâŋgâmu yahatmap. Yakât otmâ lok âlâ me âlâŋe Yoane wanginomaihât dop ki tap. Yoaneŋe kulet sânihim âi mem gaop yamâ nine topne ki nâŋgâm heŋgeŋgum mansap. Yakât otmâmâ lok âlâ me âlâŋe nâhât den pat âlepŋe yu nâŋgâm Anitâhâlen biwi nâŋgân nâŋgânyeŋe katnomai yaŋeâmâ Yoane wanginomai.

29Yawu sâm ekyongomu lohimbi seseŋgâlâk, lohimbi inŋe, takesi meme lok, yawuyaŋe nâŋgâŋetâ bulâŋe olop. Yâhâmâ emelâk Yoaneŋe Anitâhât den ekyongomu nâŋgâŋetâ bulâŋe otmu toen mem katyehop. 30Yamâ Parisaio lok otmu Mosehât girem den lohimbi kâsikum yiŋgiminiwi yâkŋeâmâ Anitâhât mâtâp Yoaneŋe ekyongop yakât hâkâŋ otmâ denŋe nâŋgâŋetâ tâŋât olop. Yakât otmâ toen ki katyehop.

31Otmu Yesuŋe den âlâ yuwu sâm ekyongop. Yen biwi yâhâp otmâ mansai yakât nâŋgâŋetâ keterakyiŋgiâkgât den girawu yaen hâum sâmune nâŋgâŋetâ keterakbuap. Yuwu mon? 32Nimnaom titipâŋe sombem patoen hârum konok otmâ tatnomai. Tatmâmâ komot âlâ tatnomaiŋe komot âlâ yuwu mon ekyongonomai. “Nenŋe yahatmâ kep tuhum âlâlâ oain. Gârâmâ yen orowâk tuhune sâmunŋe ki tânnongoai. Yakât otmâ nâŋgâmunŋe bâleap.” Yawu otnomai yakât topŋe teteâkgât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Yakât dopŋeâk Yoaneŋe heroŋe olâkgât nâŋgâwi. Yamâ nâŋgâwi yawu Yoaneŋe ki olop. Yakât otmâ yâkât hâkâŋ otmâ sâm ge katbi. Otmu âlâku torokatmâ hâum sâwe. Sâp âlâen nimnaom titipâ komot âlâ tatnomaiŋe komot âlâ yuwu sâm ekyongonomai. “Âo, nen we bâle nâŋgâm ombe hakoâk isewin. Yawu otbin yan yeŋe ki nenekbi. Yakât otmâ nâŋgâmunŋe bâleap.” Yawu sânomai. Yakât dopŋeâk yeŋe otmâ mansai. Gârâmâ yeŋe oai yan ki torokatmâ mansan. Yakât otmâ yen nâhât hâkâŋ oai. Yakât yuwu sâmune nâŋgâŋet. Emelâk Yoaneŋe to kârikŋe me âlâlâ ya nembâpgât dop yamâ yâkŋe ki neminiop. Yakât yeŋe yuwu sâwi. “O, lok yuâmâ yawu otmap.” Yawu sâwi. Yâhâ nâmâ Anitâŋe hâŋgânnohomu ge sot kâle neman. Yakât otmâ yeŋe nâhât yuwu mon nâŋgâmai. “O, lok yuâmâ sot pato kutakamap. Otmu takesi meme lok otmu lok komborâ yâk orop buku oraŋgim gamai.” Nâhât yawu sâmai. 35Yawu gârâmâ yakât sâwe. Anitâŋe den sâop ya tiŋâk lâum manmai ya yeŋgât orotmemeyeŋe ekmâ nâŋgâŋetâ bonŋe otbuap. Yawu.” Yawu sâop.

Imbi âlâŋe Yesuhât kâiŋe piriop.

36Parisaio lok âlâ, kutŋe Simon sâm, yâkŋe Yesu memu emetŋan yâhâ bukulipŋe orowâk menduhuakmâ sot newi. 37Yâhâ Yesu orowâk sot newi yakât den pat imbi kondarâ âlâŋe nâŋgâmâmâ to kukŋe suk sukŋe âlâ mem emet tatbiân yan yâhâop. 38Mem yâhâ Yesu betŋehen kinmâ isemu gilâpŋe târâŋ sâm kâiŋan giop. Kâiŋan gemu somotŋe kâlep pato yaŋe mem gowasiŋmâ kereŋ mewaŋgiop. Yawu otmâ to kukŋe ya moselemu kâiŋan gemu pirim mepaeop. 39Yawu otmu Simonŋe ekmâ biwiŋaŋe yuwu nâŋgâop. “Imbi kondarâ yuŋe ki orotŋe oap. Yawuhât Yesu Anitâhât poropete mansap mâne imbi yukât topŋe nâŋgâm heŋgeŋgum kuwaŋgimu ki otbâp.

40Yawu nâŋgâmu Yesuŋe biwiŋahât topŋe nâŋgâm yuwu sâm ekuop. “Simon, den sâmune nâŋgâ.” Sâmu sâop. “Lok pato, sârâ nâŋgâwe.”

41Sâmu sâop. “Den âlâen hâum sâmune nâŋgâ. Lok âlâŋe bukuyâhâtŋe tewetsenŋe yitgiop, âlâmâ 50 kina, âlâmâ 5 kina. 42Tewetsenŋe yitgimu mem ari yaŋe senŋe âlâlâ puluhuahowot. Otmu yakât kakŋan “matŋe nihiromawot” sâm ekyotgop. Yawu gârâmâ tewetsenŋe ki tatyitgiop. Yakât otmâ yâkâlen ari yuwu sâm ekuowot. “Tewetsenŋe ki tatnitgiap. Yakât otmâ girawu otmâ tosa matŋe kâpekmutŋe pesuk sâwuap?” Yawu sâm ekumutâ yuwu sâop. “Bât belaiâk yitgiwan. Pesuk yap, âlepŋe ariyet.” Yawu sâop. Yakât otmâ yuwu âihohomune nâŋgâ. Bukuyetŋaŋe tosayetŋe pilâyitgimu pesuk sâop. Yakât otmâ bukuyâhâtŋe lok girawu yaŋe heroŋe pato nâŋgâwaŋgiop, 50 kina waŋop yaŋe me 5 kina waŋop yaŋe?

43Sâmu sâop. 50 kina waŋop yaŋe heroŋe pato nâŋgâwaŋgiop.”

Sâmu sâop. “Âlepŋe yat.”
44Yawu sâm imbi ya ekmâmâ Simon yuwu sâm ekuop. Nâŋe emetgan gamune to ki gâim katdâ piriaksan. Yamâ imbi yuŋeâmâ isemu gilâpŋaŋe kâinan gemu pirim somotŋaŋe gowasiŋmâ kereŋ menihiap. 45Gâŋe ki parahuneksat. Yamâ imbi yuŋeâmâ mepaenekmâ tap. 46Gâŋe nak toŋe ki katnihiat. Yamâ imbi yuŋeâmâ to kukŋe suk sukŋe, hâmeŋe yahat yahatŋe ya moselemu kâinan gemu pirineksap. 47Imbi yuŋeâmâ nâŋgânihiap. Yakât topŋe nâŋgâm heŋgeŋguwuatgât yuwu sâmune nâŋgâ. Lok âlâŋe bukuŋahât tosa umatŋe pilâwaŋgimu yakât heroŋe pato nâŋgâwaŋgiwuap. Yâhâ lok âlâŋeâmâ bukuŋahât tosa heweweŋ pilâwaŋgimu yakât heroŋe kakŋeâk nâŋgâwaŋgiwuap. Yakât yuwu sâmune nâŋgâ. Anitâŋe imbi yukât tosa umatŋe emelâk pilâwaŋgiap. Yakât otmâ mepaenekmâ tap.

48Yawu sâm imbi ya yuwu sâm ekuop. “Tosahe pilâhihian.”

49Yawu sâmu, Parisaio orowâk tatmâ sot newiŋe den ya nâŋgâm biwiyeŋaŋe yuwu nâŋgâwi. “Lok yukât topŋe girawu? Girawu otmâ “Tosahe pilâhihian” yawu yap.” Biwiyeŋaŋe yawu nâŋgâwi.

50Yesuŋe imbi ya yuwu sâm ekuop. “Nâhâlen biwihaŋe kepeiat. Yakât otmâ Anitâŋe manman kârikŋahât pat kuhihiap. Yakât nâŋgâm lohotŋan ari.” Yawu sâop.

Copyright information for SPL